Se svými osmi sty tisíci obyvateli je Valencie třetím největším městem Španělska. Leží u Středozemního moře cca 400 km jižně od Barcelony. Dominantou města je Turia – 10 km dlouhý park, nacházející se v bývalém řečišti stejnojmenné řeky. V něm se mj. nachází i Ciudad de las Artes y las Ciencias (Město umění a vědy) od architekta Santiaga Calatrava – největší kulturně-vzdělávací centrum v Evropě.

Tím nejzajímavějším, co Valencie nabízí, je však tradiční březnový festival Las Fallas. Pompézní oslavy na počest Svatého Josefa, patrona tesařů, jsou každoročně lákadlem pro více než milion lidí, kteří se sem sjíždějí z celé země. Na jeden týden v roce se tak ospalé historické městečko mění v Město chlastu a zábavy. Ulice jsou až do ranních hodin plné lidí a ze všech stran se rozléhá muzika rámovaná neustávajícími výbuchy petard, světlic a ohňostrojů. Zábavní pyrotechniku mají ve Valencii rádi snad úplně všichni a neváhají se se svým koníčkem podělit také s ostatními, což často spočívá v tom, že vám práskne nějaký ten dělobuch přímo pod nohama. Člověk se tak nezřídka nemůže zbavit dojmu, že ve Španělsku právě probíhá státní převrat. Neodmyslitelnou součástí Fallas jsou tzv. fallery – obrovské barevné sochy ze dřeva, papíru a polystyrenu. Těch jsou po celém městě přes tři stovky (každá ulice má jednu) a každý rok je volena jedna vítězná, která je umístěna v muzeu faller (Museo Fallero). Všechny ostatní sochy končí za doprovodu zábavní (a podle hlasitosti snad i armádní) pyrotechniky v plamenech, čímž dostává iluze státního převratu další rozměr. Tím Las Fallas oficiálně končí a město se pozvolna vrací do starých kolejí – lidé začínají v noci spát, přes den chodit do práce a šetřit na další ročník tohoto jedinečného festivalu.

Béďa a Bóďa