zpět na hlavní stranu
co je to "brýždit"
Zobraz výsledky

Naši sponzoři

Obec Horní Bečva

Prostřední Bečva

GALA

warmpeace
Sea To Summit
Nadace Synot

4M Rožnov
spoj.se

Kolotechna

Robe

Dioflex

Výtahy Španihel

Autopilot

ON Semiconductor

ATM elektro

Penzion Staré Časy

S.W.A.H.

Loana
Pobtex
Bobcross
Rocky Mountain
Robe
Hotel Duo

AIR products

PONY

Svářečky obchod

Reborn

Hron 2006: Kam nás voda donese

akce | 8. 7. 2006 | autor: alina

Bylo to v červenci, asi pět dní poté, co se v hlavách zúčastěných vylíhl nápad, že by nebylo špatné někam vyrazit, a nejlépe na vodu. Bez velkého plánování jsme tedy na internetu začali vybírat správnou řeku a los padl na Hron. Naše sestava byla silná – Honza řečený Honcek, jeho sestřička (příbuzná i zdravotní) Hanka, jinak též Sancha, Janča, rovněž zdatná zdravotnice, Karel alias Charlie, Tomáš přezdívaný Bořek a Petr neboli Alík.

Panorama Hronu

Vyjeli jsme vláčkem z Rožnova, pokračovali přes Valašské Meziříčí, Púchov, Žilinu až do Bánské Bystrice. Odtud autobusem do Polomky, což je malá vesnice na horním toku Hronu.

Jako plavidlo jsme zapůjčili raft, který počtem míst přesně odpovídal počtu zúčastněných. Protože nejsme žádní zkušení vodáci, nevlastníme ani potřebné vybavení. Lodní vaky proto nahradily krosny zabalené do odpadkových pytlů a proti uplavání zajištěné špagátem přichyceným k lodi. Výsledek byl takový, že jsme vypadali jako zaměstnanci společnosti poskytující říční přepravu smetí. Nicméně tohle řešení se nakonec neukázalo jako právě nejlepší, protože tenké plastové pytle, spíše sáčky, neměly tu pravou trvanlivost a tak několik z nás skončilo s navlhlými nebo zcela promočenými věcmi.

Cesta vlakem ubíhala příjemně, krátili jsme si ji hovorem, popíjením kofoly s rumem a na Slovensku také posezením na schůdkách vagonu s výhledem ze dveří, které nechal průvodčí i za jízdy otevřené, patrně se mu vedro ve vagónu zdálo už nesnesitelné.

Do Polomky jsme dorazili odpoledne a zatímco čtyřčlenná většina držela židle ve zdejším hostinci, Honcek s Alíkem se vydali hledat vhodné místo pro nocleh. To zvolili hned u řeky, takže ráno hned po snídani stačilo nafouknout loď, zabalit a uvázat věci a začít spouštět na vodu. Nicméně na nocležiště se dorazilo až za hluboké tmy za světla čelovky.

Ráno jsme vstávali brzy, mokří od rosy, ale natěšení na první vodní zážitky. V těchto místech je Hron spíše říčkou než řekou, koryto je široké cca 10m a proud vody poměrně svižný. To bylo pro naši nepříliš synchronizovanou partu celkem záživné, protože jsme byli vláčeni hned do trávy na jednom břehu, hned do větví na břehu druhém. To vše provázela samozřejmě velká zábava a smích. Nicméně naše kooperace se rychle zlepšovala a brzy jsme se naučili raft ovládat bez větších problémů. Během plavby jsme narazili na jedinou překážku, která se nedala sjet – kamenitý jez, kde bychom riskovali propíchnutí člunu. Raději tedy loď vytahujeme a skrz blátivou louku, kde nám bláto sahá místy až do poloviny lýtek (i tohle si dokážeme užít, však to voda umyje), ji vlečeme asi 200m pod jez. Na oběd se zastavujeme v malé restauraci, která se ve tvaru lodě tyčí na břehu přímo nad vodou. Malou zastávku děláme také v Brezně, kde nám Janča při přistávání předvedla ukázkového „potápěče“ přes okraj raftu a pozadu se skácela do vody. Naneštěstí zde byla hloubka slabý metr a narazila hlavou přímo do kamenitého dna. Bohudík se jí nic vážného nestalo a brzy jsme mohli pokračovat dál.

Naše cesta vedla z Brezna přes Valaskou, Podbrezovou do Nemecké, kde je dost známý camp přímo u řeky, který většinou slouží jako výjezdní místo vodáků na Hronu. K němu jsme dorazili už v poměrně pokročilém odpoledni, nicméně hlavně množství lidí a nepříliš vysoká úroveň nás přesvědčily, že bychom měli zkusit najít jiný nocleh. Naše hledání nebylo příliš dlouhé. Následující vesnička Brusno totiž disponuje malou hospůdkou se zahrádkou na břehu řeky, potravinami v sousedství, kde se dala koupit čerstvá snídaně a tak bylo rozhodnuto. Raft jsme vytáhli a dali se do kuchtění večeře, poté následovala nutná návštěva restaurace. Tajnému plánu opít Charlieho jeho maličkost úspěšně vzdorovala, jedinými podroušenými (nutno poznamenat, že ne příliš) tak byli jen Alík a Honcek. Spánek byl sladký. Hanča, Charlie, Bořek a Janča strávili noc ve stanech, Honcek s Alíkem pak na obráceném raftu jako na nafukovací posteli pod širákem.

Ráno nás ze spacáků tahalo sluníčko později než předešlý den. Nákup, snídaně a hurá na vodu. Předtím než vyrazíme nás čeká smutné překvapení – malý rejsek, který se během noci upil. Nacházíme ho vedle prázdného panáka. Jak snadné je propadnout démonu alkoholu…

Zatímco jsme snídali, zdravili jsme se s dalšími vodáky jedoucími z nemeckého campu. Od teď je už potkáváme poměrně často. V těchto místech už je řeka mnohem větší, ale voda v ní pořád poměrně svižně ubíhá. Počasí nám přeje a tak si jízdu užíváme, relaxujeme na lodi v leže a jen s minimální investicí energie do kormidlování se necháváme unášet proudem. Okolí řeky je stále poměrně hezké, jen protipovodňové valy občas působí trochu uměle. Dojem nám však kazí spíše odpadky, které jsou čas od času nachytané na větvích v zatáčkách a to až do výše, kam pravděpodobně při jarní povodni sahá voda. Ještě horší je zápach, nebo přímo smrad provázený mírnou pěnou, který se občas šíří z vody. To se děje naštěstí jen vynímečně a tak jsou naše dojmy spíš kladné.

I přesto, že jsme dnes vyráželi později, nám cesta hezky utíká a tak projíždíme Banskou Bystricou a Zvolenem. Dva, tři kilometry za ním nacházíme místo k přenocování. Je to na malé mýtince v lese nad řekou. Tady bohužel zjišťujeme, že dva bágly uvázané na zádi raftu poměrně dost promokly. Nejhůře dopadl Alíkův spacák a tak ho před spaním musel nejdříve vysušit na větvi u ohně. Kvůli dotěrným komárům dnes spánek pod širým nebem zavrhujeme a raději stavíme stan, nebo alespoň tropiko. Na večeři máme špekáčky z táboráku, zapijeme trochou piva nebo rumu, jak kdo a jdeme na kutě.

Ranní vstávání příliš nehrotíme. Spíme pod stromy, takže slunce na nás nepraží. Když posnídáme a uklidíme tábořiště sedáme opět na vodu. Kolem proplouvá skupinka vodáků, z nichž poslední trojice na Pálavě nás zdraví a ptá se po rumu. Ten už bohužel nemáme, nicméně jim nabízíme k ochutnání z Honckovy lahve slivovice. Ta zjevně zachutnala nejukecanějšímu členu sousední posádky, zřejmě tiskovému mluvčímu lodi. Proto nás návštěvou poctili ještě několikrát a společně s Honckem navázali družbu a vydatně se posilňovali z této lahvinky. Dovídáme se, že jsou to také Valaši, z Meziříčí. Když došel vývar z trnek, meziříčští se „udělali“ a nabrali do kánoe vodu a museli ji znova foukat. My jsme jim jen zamávali, třeba nás ještě doženou. Nicméně plavba po teď už poměrně klidném a hlubokém Hronu (v některých tišinách už bylo dost přes dva metry vody) se začala zdát našemu posilněnému zadákovi nudná a tak zahájil bojovou hru – vrhl se na Alíka a strhl ho do vody. Teto činnosti se věnoval s energií sobě vlastní a tak se nakonec vykoupali všichni členové posádky. Většinou víckrát.

Proplouváme přes Hronskou Dúbravu, zastávku děláme v Šášovském Podhradí, kde doufáme, že najdeme hospůdku s kuchyní na oběd, nicméně marně. Než jsme se stačili nadát, proud nás donesl do Žiaru nad Hronom, posledního města naší cesty. Nejprve zastávka pro nákup potravin, pak vytáhnout raft, usušit ho a sbalit. Vaříme si jídlo a Bořek s Charliem se vydávají na obhlídku terénu. V hostinci u nádraží domlouvají úschovu zavazadel a tak nic nebrání tomu, abychom se vydali prozkoumat noční život v Žiaru. Pizza k večeři byla výborná, stejně jako Absint, který jsme si dali jako aperitiv. A někteří i jako digestiv. Procházíme městem, na zdejším náměstí jsme našli letní hospůdky pod stany. Následuje diskotéka, kde někteří členové posádky nezdolně tancují, jiní se uchylují ke spánku. Pak už jen cesta k batožinám a poslední spánek pod širákem. Ráno pak vyzvedáváme raft a krosny, kupujeme lístky na vlak vyrážíme k domovu.

 

Mapa plavby

FOTOGALERIE

  • rožnovka
  • otevřené dveře za jízdy
  • foukáme!!
  • na vodu
  • říční svoz odpadu
  • bahníčko...
  • po kolena
  • oběd
  • pánská siesta, dámská šichta
  • nafukovací postel
  • sviť, měsíčku, sviť
  • kolegové
  • démon alkohoholu...
  • Charlie
  • Bořa
  • vážka
  • sestřičky
  • konečná
  • Sestřička Hanička
  • Nejhezčí ženy volí jen OHLOUKLIKU!!
  • zamyšlen
  • bohémové
  • čekáme na odjezd

Jeden komentář k článku “Hron 2006: Kam nás voda donese”

  1. Karel říká:

    Nebyl to můj první vodák. Ale ta partička lidí byla výborná!!! :D S nima kdykoli kdekoli zase, opět a znovu … Moc pěkný výlet.

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.

*
Pokud jsi člověk opiš prosím text z obrázku
Anti-spam image

Spolek Ohlá klika šlape na RS WordPress s Texy!