zpět na hlavní stranu
Kolik bys si přál/-a kontrol na 12.Valašském orieňťáku?
Zobraz výsledky

Naši sponzoři

Obec Horní Bečva

Prostřední Bečva

HVfree.net

warmpeace
Sea To Summit
4M Rožnov
spoj.se

Kolotechna

Robe

Dioflex

Výtahy Španihel

Autopilot

ON Semiconductor

ATM elektro

Penzion Staré Časy

S.W.A.H.

Loana
Pobtex
Bobcross
Rocky Mountain
Robe
RHS

Hotel Duo

MIBO

AIR products

Elteco UPS

WOOX

Sarek 2008

akce | 10. 11. 2008 | autor: Dejv

Letos jsme já Dejv a Ondrach vyrazili za polární kruh. Protože jsme jako studenti bez peněz, způsob cesty byl jasný- stopem. Poslední dny školy jsem byl natěšený jako malé dítě. Vše potřebné bylo v batohu a hlavní cíl, 3000 km vzdálený Sarek national park před námi.

Stopovat jsme začali z Hranic. První den, jsme se díky zastávce na výměnu peněz v Brně, dostali jen do Prahy. (Nevěřil jsem jak těžké může být získat švédské koruny, raději si je objednejte předem.)  Ne že by mi spaní pod širákem dělalo problémy, ale noční Praha k tomu není nejlepší, tak jsme přespali u bratránka (dík za ubytování a slivku). Další den jsme se dostali do Berlína. Chlápek nás vyhodil u „skvělé výpadovky na Hamburk“. Na Hamburk to sice vedlo, ale za křižovatkou byly hned svodidla a značka dálnice, takže nic. Byl už večer, a i když noční Berlín taky není vhodný na spaní pod širákem, žádného bratránka tam nemám, zabalili jsme to v parku, v křoví. Ráno jsme zahájili 5 hodinovým hledáním vhodné výpadovky. Docela veselé běhat po městě s 30kg na zádech. Z Berlínského utrpení nás zachránila mladá Němka. Jak ráno vypadalo blbě, dorazili jsme asi v 1 hodinu ráno dalšího dne do Kodaně. Přespali jsme na vysekaném plácku za dětským hřištěm. Ráno kolem nás pobíhala hromada dětí.  Cílem dne byla Christianie, městská část Kodaně. Jedná se to netypický celosvětově známý sqot, vznikl v roce 1971 ze starých opuštěných kasáren. Při čekání na našeho kamaráda Remyho, jsme se zakecali s majitelkou místního domku. Po krátkém rozhovoru nám dala k dispozici dům a odešla do města, to by se vám u nás nestalo. Přespali jsme u ní na verandě. Ráno trochu poprchalo, ale my jsme zahájili tradiční procházku směr výpadovka. Před trajektem do Švédska nám zastavil Mac se svým synem. Vzhledem k tomu, že bylo dost pozdě  a švédové zrovna slavili slunovrat, využili jsme Macovu nabídku a přespali u něho na zahradě, Mac žije v historickém nádražním domku. Stále pršelo, ale zvykli jsme si. Večer jsme vypili s Macem nějaké pivka a šli na kutě. Ráno nás vzal Mac na výpadovku, ale nic nejezdilo (švédové se ožrali při oslavách slunovratu a vyspávali kocovinu – tak si to vysvětluju já). Už jsem myslel, že jsme stopli vrtulník, ale přistál o kus dál poblíž motorestu. Škoda vrtulníkem jsem ještě neletěl. Už několik dní jsme jeli s deštěm a ten nás neopustil ani teď. Kam jsme dojeli, slyšeli jsme jen: „Dva týdny tu bylo sucho teď, teď tu začalo pršet“. Čekávali jsme průměrně 3-4 hodiny než nás někdo vzal. V tomto duchu jsme postupovali směr sever. Po devíti dnech jsme doputovali do města Sundsvall. Přespali jsme v parku. Nocleh dobrý, stopovat se tu ale nedalo, proto jsme koupili lístky na bus a posunuli se o 600km severněji do města Luleo, odkud jsme stopavali do města Jokkmokk. Jokkmokk je město s cca 5000 obyvateli, bylo to poslední místo, kde šlo nakoupit zásoby před naší cestou napříč národním parkem Sarek. Další den, jsme dojeli autobusem do osady Kvikjokk- našeho výchozího bodu. Je to shluk asi 5 domů a kostela. Poslední místo, kde jezdí autobus a kde je signál. O Sareku se říká že je to nejdivočejší národní park ve Švédsku. Z vlastních zkušenosti můžu říct, že od 28.6.2008 do 4.7.2008 jsme nepotkali jediného člověka, zato každý den několik stád sobů, losy, spoustu ptactva, samozřejmě nás téměř všude provázely neuvěřitelná hejna komárů (švédský komár je dvakrát větší než český) a dvakrát jsme narazili na stopy medvěda. Více o Sareku snad řeknou fotky. Původní plán, přejít Sarek napříč, jsme museli změnit kvůli rozvodněné řece, která nešla přebrodit.  Proto jsme se vrátili jinou cestou zpět do Kvikkjokku. V Sareku jsme strávili 8 dní, ušli jsme cca 120 km. Krajina je tam tak uchvacující, že jsme na některých místech doslova několik hodin čuměli s otevřenou hubou na krásy, které Sarek nabízí. Následující dny jsme jeli přes těžební město Kiruna (největší těžba železné rudy v Evropě) a národní park Abisko (nádherná příroda, ale díky přítomnosti chat, lanovek a hotelů je tam hodně přeturistováno) do Norska. Z Abiska nás vzal ogar co jel lézt do Norska, neodolali jsme a dopřáli si malou lezeckou vsuvku. Další lezci nás vzali do Narviku. Po třech dnech marných pokusů někoho stopnout jsme se rozhodli pro návrat vlakem. Protože cesta k dánským hranicím přes Norsko stála cca 7000Kč/os zvolili jsme vládou dotovaný spoj přes Švédsko, který vyšel na krásných 1800kš/os. Po 24 hodinách cesty jsme dorazili do Malmo. Z Malmo do Kodaně autobusem. Jedna noc v Christianii a další den se Student agency do Brna a domů. Cesta od polárního kruhu až domú na Dolní Bečvu za necelé 3 dny.

Na závěr trochu čísel: cesta trvala přesně jeden měsíc, ujeli jsme okolo 8000 km, myli jsme se třikrát za celou cestu (tímto se omlouvám spolucestujícím ve vlaku, ty boty jsme si vyzouvat nemuseli). Náklady na osobu byly 8500Kč včetně jídla a dopravy.  Jedli jsme: slivovivici, chleba, musli, sušené ovoce, vločky, těstoviny, pudinky, sušené mléko, čočku, rýži, švédskou marmeládu, lovečák, když už lovečák došel a zrní nám lezlo krkem, koupili jsme nějaké grilovací párky. Ve městech jsme si dopřávali pivo, ovoce, jogurty a sýry.

FOTOS

Více fotek viz Ondracchova galerie.

2 komentáře k článku “Sarek 2008”

  1. Ondracch říká:

    Pekne si to Dejve sepsal. Zrovna me to pripomelo, ze bychom meli dorovnat to co me dluzis za jizdenku:-)

  2. Peťa F říká:

    Zdarec všeci,
    tak jsem zabrousil po delší době na Vaše stránky a hned jako první vidím Sarek. Hned si jako říkam kua co to jako je??? Díky chlapy za článek, sice Vás zřejmě neznám, ale ve švédském Sareku jsem byl na podobné štaci v roce 2005 a máte naprosto pravdou, že je to nádherny kus světa. Šli jsme tenkrát spíše ze severu z města Galliväre a pak přes NP Stora Sjofalet… Každopádně Vás obdivuju, že jste si to všechno dáchli stopem, to my tenkrát volili dopravu na všechny způsoby..Tak ještě jednou díky a posílám pozdravy všek klikářům, tentokrát z Finska!

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.

*
Pokud jsi člověk opiš prosím text z obrázku
Anti-spam image

Spolek Ohlá klika šlape na RS WordPress s Texy!