Stránská skála leží v nejsevernější části katastru městské části Brno – Slatina. Dopravit se tam můžete nejjednodušeji tramvají č. 10 na konečnou zastávku se stejným názvem – Stránská skála. Po vyprávění o tomto zajimavém a tajuplném místě jsem se vydali na “odpolední expedici” nebo spíš výlet Jakub, Haldy, Zuzka , Janča a Honcek.

V roce 1978 se stala Stránská skála (16,39 ha) národní přírodní památkou především, protože je významné paleontologické a prehistorické naleziště, významné krasové jevy, podzemní prostory a přírodní jeskyně. V území byly uskutečněny četné nálezy zkamenělin mořských živočichů, kostí živočichů čtvrtohor a pozdější doby, i doklady o osídlení člověkem (jedno z nejstarších míst pobytu lidí na našem území). Po stránce botanické patří lokalita k nejzajímavějším a floristicky nejbohatším na území města Brna. Má výrazně xerotermní charakter, čemuž nasvědčuje přítomnost travino-bylinných společenstev stepního charakteru s celou řadou teplomilných rostlin a živočichů. V minulosti byl údajně na tomto místě zaznamenán výskyt 578 druhů rostlin!

Historie Stránské skály:

Zdejší osídlení je prastaré. V paleontologických a archeologických kruzích je Stránská skála známá především jako lokalita s nejstarším doloženým užíváním ohně ve střední Evropě lidmi druhu Homo erectus. Po dlouhá staletí se zde těžíval krinoidový vápenec jako dekorační kámen pro stavby v širokém okolí, později se stránskoskalský vápenec používal i pro pálení vápna. Za poslední světové války se tady razily štoly, do nichž se měly nastěhovat nacistické tovární haly se zbrojní výrobou. Posledním velkým zásahem do Stránské skály bylo vybudovaní protiatomového krytu.

Galerka: